5 překvapivých objevů o spánku
Spánkem strávíme přibližně třetinu života, a přesto se o této podstatné části našeho života dozvídáme stále nové věci. Předkládáme pět skutečností o lidském spánku, které možná i pro vás budou překvapením.
Nespíme méně než naši předkové
Moderní technologie jsou často obviňovány z toho, že nás udržují vzhůru a trávíme tedy spánkem mnohem méně času než naši předci. Výzkum z roku 2015, uskutečněný na University of California v Los Angeles tvrdí, že je to dost možná naopak.
Ve studii vědci zkoumali spánkové návyky lidí žijících v současných společnostech lovců a sběračů v částech Afriky a Jižní Ameriky, kteří mají velmi podobný způsob života jako naši prehistoričtí předci. Výzkumníci zjistili, že lidé v těchto společnostech spí každou noc méně než 6,5 hodiny – to je méně než průměrný moderní člověk, který spí mezi 7 a 8 hodinami.
Fragmentovaný spánek je méně prospěšný než spánek krátký
Jedna ze studií o spánku naznačila, že pokud je váš spánek často přerušován, budete se cítit hůř, než když půjdete spát pozdě. Bylo totiž zjištěno, že lidé, kteří během noci často procitají, se cítili následující den méně šťastní a méně energičtí než ti, kteří šli sice spát později, ale spali několik hodin nepřetržitě.
Důvodem může být skutečnost, že lidé, kteří se během noci často probouzejí, tráví méně času hlubokým spánkem, než lidé, kteří jdou spát pozdě. Tato spánková fáze má přitom pro regeneraci zásadní důležitost.
Někdy spíme na půl mozku
Je známo, že delfíni spí tak, že „vypnou“ pouze polovinu svého mozku, zatímco druhá půlka je bdělá. Jeden z výzkumů přitom přišel na podobný, i když méně výrazný fenomén také u lidí. U dobrovolníků, kteří se výzkumu zúčastnili, byla při jejich první noci spánku v laboratorních podmínkách zaznamenána během hluboké fáze spánku větší aktivita v levé hemisféře, než v pravé polovině mozku. Mít jednu polovinu mozku v „bdělejším stavu“, než je ta druhá, může být zásadní strategie pro přežití v novém prostředí – levá hemisféra funguje jako „noční hlídka“, která spáče v případě nebezpečí probudí.
Pod peřinou jsme déle, když je „pod dekou“ i krajina
Lidé sice nehibernují, ale v zimních zasněžených dnech mají tendence déle zůstat v posteli. Analýza dlouhodobých dat z populární aplikace pro sledování spánku, která byla provedena v USA, ukázala, že
lidé v severně položených státech spí v zimních měsících o něco déle, než ti, kdo žijí v jižních státech s delšími zimními dny a obecně teplejším počasím. Například během ledna 2015 strávili uživatelé aplikace, kteří žili v zasněžených severozápadních státech, jako je Montana, Wyoming, Severní Dakota a Jižní Dakota, v posteli v průměru 7 hodin a 20 minut každou noc. To je o 13 minut déle než průměrní Američané žijící v jihovýchodních státech (Tennessee, Mississippi, Alabama, Georgia, Jižní Karolína a Florida), kteří v posteli strávili v průměru 7 hodin a 7 minut. Spánkové návyky se tedy mohou v zimním období změnit kvůli snížení denního světla, což ovlivňuje vnitřní cirkadiánní hodiny lidí.
Více lidí spí příliš dlouho
Často slýcháme, že bychom měli spát víc, ale podle jednoho z výzkumů zároveň přibývá lidí, kteří spánku věnují možná až moc času. Závěry dlouhodobé studie totiž v roce 2013 ukázaly, že během dvou desetiletí se zvýšil podíl lidí, kteří během jednoho 24-hodinového cyklu spí déle než devět hodin, a to z 28 % v roce 1985 na 37 % v roce 2007. Není tedy vyloučeno, že často opakovaná věta o nedostatku spánku v životě moderního člověka je mýtus. Na druhou stranu je ovšem třeba si uvědomit, že lidé mohou pojem „spánek“ interpretovat různě. Je proto možné, že někteří respondenti uvedli spíše dobu, kterou strávili v posteli, než čas, po který opravdu spali.
Foto: Drobotdean a Yanalya, Freepik.com; David Mark, Pixabay