25 kuriozit o spánku
Připravili jsme pro vás 25 pozoruhodných skutečností o spánku na základě podkladů americké Národní nadace pro spánek. Věříme, že většina z nich bude novinkou i pro Vás:
1. Člověk je jediný savec, který dobrovolně odkládá spánek.
2. V čím vyšší nadmořské výšce se nacházíte, tím horší bude kvalita vašeho spánku. Spánek se výrazněji zhoršuje ve výškách překračujících 4 000 metrů nad mořem. Odborníci předpokládají, že jde o důsledek snížené hladiny kyslíku, která se projevuje změnami v dýchání. Většina lidí se nové nadmořské výšce přizpůsobí přibližně za dva až tři týdny.
3. Obecně platí, že pravidelné cvičení usnadňuje usínání a přispívá ke zdravějšímu spánku. Naproti tomu sporadická tělesná zátěž, nebo cvičení prováděné těsně před ulehnutím, vaše usínání znesnadní.
4. Rozvedení, ovdovělí a v osamění žijící lidé více trpí nespavostí.
5. Šest z deseti lékařů nemá čas, aby se svými pacienty hovořili o nespavosti a snažili se dobrat jejích příčin.
6. Více než osm z deseti lidí, kteří se účastnili výzkumu veřejného mínění, bylo přesvědčeno, že lidé často nebo občas zbytečně užívají léky na spaní.
7. Kofein, který může narušovat dobrý spánek, je považován za nejpopulárnější drogu na světě. Každý den jej lidé konzumují v kávě, čaji, kakau, čokoládě, některých nealkoholických nápojích a v některých lécích a potravinových doplňcích.
8. Většina zdravých dospělých potřebuje spát sedm až devět hodin každou noc. Někteří jedinci jsou ovšem čilí už po šesti hodinách spánku, zatímco jiní se neobejdou bez deseti hodin v posteli.
9. V rámci přirozených biologických rytmů přichází na většinu lidí únava ve dvou časech – ve dvě hodiny po půlnoci a ve dvě odpoledne. Právě tento přirozený pokles bdělosti je primárně zodpovědný za naši poobědovou ospalost.
10. Pro zdraví a efektivní hubnutí je spánek stejně důležitý jako složení stravy a cvičení.
11. Lidé, kteří pracují na směny, a jejichž spánek tedy postrádá pravidelnost, jsou vystaveni zvýšenému riziku různých chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární a gastrointestinální choroby.
12. Lidský organismus se práci na směny nikdy nepřizpůsobuje!
13. Novorozenci spí celkem 14 až 17 hodin denně. Během dne se nepravidelně probouzejí na dobu trvající jednu až tři hodiny.
14. Když rodiče uloží kojence do postele ve stavu, kdy jsou ospalí, ale ne natolik, aby okamžitě usnuli, pomohou jim získat užitečný návyk. Takové děti později s větší pravděpodobností večer samostatně usínají, a když se v noci probudí, opět bez problémů upadnou do spánku, aniž by potřebovaly přítomnost rodičů.
15. Čtyři z pěti lékařů jsou přesvědčeni, že pacient a jeho ošetřující lékař by se měli snažit vyvolal během návštěvy u doktora příznaky nespavosti.
16. Existují individuální rozdíly v potřebě zdřímnout si během dne. Někteří dospělí a děti se bez odpoledního „šlofíka“ prostě neobejdou. Většina teenagerů ale pravděpodobně v odpoledních hodinách usíná proto, že v noci nespí tak, jak by potřebovali.
17. Chrápání je hlavní příčinou narušení spánku. Pro představu – chrápání občas kazí spánek zhruba 90 milionům dospělých Američanů; 37 milionů obyvatel USA má takto narušený spánek pravidelně.
18. Vědci stále nevědí – a je pravděpodobné, že s jistotou se to ani nikdy nedozvědí – zda zvířata mají během REM fáze spánku sny stejně, jako je máme my lidé.
19. Některé studie naznačují, že užívání melatoninu (známého jako „spánkový hormon“) zkracuje dobu potřebnou k usnutí a snižuje počet probuzení během noci. Nemusí však nutně prodlužovat celkovou dobu spánku. Jiné studie ovšem nezjistily vůbec žádný přínos melatoninu pro lidi, kteří trpí spánkovými problémy.
20. Jednou z hlavních příčin nadměrné ospalosti je spánková deprivace, kterou si sami způsobujeme.
21. Podle výsledků průzkumu Národní nadace pro spánek z roku 2008 řídí 36 procent Američanů ve stavu ospalosti nebo při řízení usíná.
22. V rámci téhož průzkumu překvapivých 34 procent respondentů uvedlo, že jim jejich zaměstnavatel umožňuje zdřímnout si během přestávek a 16 procent jim k tomu dokonce poskytuje místo.
23. Lidé, kteří nemají dostatek spánku, mají obvykle větší chuť k jídlu. Je to způsobeno poklesem hladiny leptinu, hormonu, který chuť k jídlu reguluje.
24. Míra nespavosti se v závislosti na věku zvyšuje, ale poruchy spánku jsou častěji způsobeny zdravotními problémy, které se stářím primárně nesouvisí.
25. Sezónní afektivní porucha, která u postižených jedinců přichází na podzim a v zimě a projevuje se extrémní únavou, spavostí a depresemi, je s největší pravděpodobností způsobena měnícími se vzory světla a tmy, k nimž s blížící se zimou dochází.